Po ukončení průzkumu Týřova, kde bylo pořízeno 6,5 tisíce nálezových dat, měla bezmála třetina druhů (225) pouze jeden nález a zhruba polovina druhů (384) jeden až tři nálezy. U dalších 233 druhů jsme zaregistrovali 4–10 a u pouhých 170 více než 10 nálezů. Z toho plyne, že většina lišejníků se v území nachází vzácně, což potvrzuje obecně známou skutečnost, že vzácnost je v přírodě přirozenou a velmi rozšířenou vlastností (viz např. Vesmír 2009, 12: 784–787). Je to až pozoruhodné, že tolik druhů mělo po intenzivním průzkumu území tak málo záznamů, a naskýtá se otázka, zda jde o nové přistěhovalce nebo o reliktní a možná vymírající populace (blíže v Živě 2015, 2: 59–61). Na to neznáme jistou odpověď, získali jsme však představu, že lokální vzácnost každého druhu je vlastností spíše dočasnou, nikoli trvalou. Druhy, které jsou dnes na Týřově vzácné, tam mohly být hojné někdy v minulosti a některé zase budou hojné v budoucnosti. S tím souvisí i lokální vymírání a imigrace nových druhů. V tomto dynamickém poje- tí se můžeme na vzácné lišejníky dívat nejen jako na ochranářsky významnou skupinu pro její vzácnost, ale také jako na funkčně významnou skupinu s potenciálem poskytovat dominantní druhy do budoucích společenstev. Mnohé lišejníky patřící k nejvzácnějším na Týřově, a zároveň k velmi vzácným ve střední Evropě, tvoří dominanty společenstev v jiných oblastech světa. Tak např. nápadně zbarvená drobnovýtruska žlutá (Pleopsidium flavum, obr. 7) s jedi- ným výskytem na Týřově a s hrstkou lokalit v Čechách udává barevný ráz celých skalnatých krajin v některých kontinentálních oblastech Evropy a Asie. Dynamika vzácnosti a hojnosti druhů nevyhnutelně souvisí s postupnými proměnami jejich stanovišť. Týřov je dnes území s naprostou převahou lesů, ale ješ- tě nedávno tomu tak nebylo. Na svazích kolem hradu Týřov bylo udržováno bez- lesí přinejmenším od dob jeho vzniku ve 13. století a nejspíše i po jeho opuštění v 16. století extenzivní pastvou až do začátku 20. století. Rovněž údolí Úpořského potoka i okolní kopce byly v 19. století do značné míry odlesněny a sloužily jako pastviny (obr. 12). Prudké svahy nad Berounkou podléhaly větší erozi a byly skalnatější než dnes. Drobnější skalní útvary, krčící se dnes v zástinu lesa, výrazně vystupo- valy z bezlesé krajiny. Dá se tedy předpokládat, že mnohé dnes vzácné saxikolní lišejníky měly na Týřově v dřívějších do- bách o dost větší výběr útočišť. Podobně tomu zřejmě bylo i s terikolními lišejníky (vyskytujícími se na půdě) vázanými na stepní bezlesí. Je dost pravděpodobné, že mnohé vzácné saxikolní a terikolní druhy zde již vyhynuly vlivem postupné expan- ze lesa a zastínění vhodných stanovišť. Je otázkou, jaký byl vývoj v případě epi- fytických lišejníků. Přestože lesní porosty Týřova jsou podle porostních map maximálně 150 let staré, řadu nalezených epi- fytů lze považovat za „pralesní druhy“, tedy s vazbou na přestárlé či odumřelé stromy a jejich mikrostanoviště (např. dutiny, hlu- boké zářezy v borce, místa se zvětralou nebo omšelou borkou). Takové stromy jsou zpravidla starší, což se ukázalo i v případě Týřova (zatím nepublikovaná data). Znamená to, že tyto stromy už musely být přítomny v někdejší bezlesé krajině 18. a 19. století. Dobová malba (obr. 13) poukazuje na přítomnost stromů v převážně otevřené krajině parkového charakteru. Dokonce je viditelné jejich obhospodařo- vání ořezem větví, takže solitérní stromy i jejich skupiny zde mohly dlouhodobě přežívat a vytvářet pokroucené a všemožně zraňované kmeny se spoustou mikro-stanovišť pro vzácné lišejníky. Když uvážíme vlhké mikroklima Úpořského údolí a přítomnost přestárlých osvětlených kme- nů, získáme patrně velmi vhodnou kombi- naci podmínek vyhovujících rozsáhlému spektru epifytů. Z toho lze vyvodit, že tradičně kulturní bezlesá krajina mohla poskytovat mnohým nyní vzácným druhům vhodnější podmínky, než mají dnes v uzavřených lesních porostech Týřova. Jednotlivé nálezy těch nejvzácnějších lišejníků, např. kryptovek (Gyalecta spp.) a poprášenek (Sclerophora spp.), tak mohou být pozůstatky rozsáhlejších populací z dob tradiční otevřené krajiny.